sem tam mia
My blogs
| Introduction | Jsem máma a zajímá mě, jaké příběhy dětem vyprávíme. Jako společnost i jako jednotlivci. Jaké mýty žijí kolem nás a jaké narativy jim předáváme. A jak se potom z toho hnětou další životy. |
|---|---|
| Interests | Jmenuji se Martina Mia Svobodová, narodila jsem se v Táboře a jako pravověrná jihočeška a Husitka proto celý život hledám pravdu. V tom, jak žijeme, proč žijeme, pro co žijeme, a co je to vlastně ten dobrý život. K tomuto zkoumání přibyly postupně dvě děti a tak se tážu i za ně. Zajímá mě, jaké příběhy jim vyprávíme. My jako společnost, svými vlastními příklady i skrze mýty a příběhy, které žijí v prostoru kolem nás. A je se potom z toho všeho hnětou další životy. Žijem' Indigo. Můj vlastní indigový příběh se začal psát v roce 2013. Tehdy se moje malé děti začaly opravdově probouzet do světa, se všemi otázkami a dokořán otevřenýma očima, jak k tomu patří. Hodně jsme si povídaly, sdílely příběhy, zamilovávaly se do společných knih. Najednou mi poselství mnoha knížek, viděna náhle jejich dětskýma očima, přestávala dávat smysl nebo byla přímo proti mému přesvědčení. Nevěřím, že štěstí spočívá v půlce království a že vlkovi je nejlepší rozpárat břicho. Věřím ve spolupráci, sílu a jedinečnost každého z nás, v dobro všehomíra. Napsala jsem Indigové pohádky a získala na jejich vydání nečekanou podporu více než 300 lidí na Startovači. Myslela jsem, že tím to skončí. "Život má takový smysl, jaký mu dáme..." Indigové pohádky se vám líbily. Dělal se dotisk a brzy budeme dělat další. Píšete mi vzkazy. A tak vznikl další text, Solfánci a Sluneční královna. Ilustracemi ji opět doprovodila Lucy Hudec, aka Bumpkinova, kterou znáte už z Indigových pohádek. Jak Indigové pohádky tak nyní Solfánci jsou knihy dělané srdcem. Tak nejlépe, jak jsme dokázaly. Poctivě ručně ilustrované, na kvalitním papíře, ve vazbě, co se vám nerozsype. Jejich síla tkví i v tom, že vznikly díky souznění mnoha lidí a profesí, s nimiž se naše cesty protkly. Všem jim z celého srdce děkuji. A všem vám. Bez čtenářů není knih. Třeba spolu budeme psát i nějaké další… |